Vyzkoušejte si

Pivní slovník

Co znamená stupňovitost, IBU nebo spodní kvašení. Hledejte, nebo klepněte na tečkovaně podtržené slovo v popisu piva.

42 pojmů

Ale
Svrchně kvašené pivo. Kvasí v teplejším prostředí, a proto bývá ovocnější a aromatičtější než ležák. Viz též: Svrchní kvašení, IPA
Alkohol (% obj.)
Kolik alkoholu je v hotovém pivu, v procentech objemu. Dvanáctka mívá kolem 5 %. Neplést se stupňovitostí. Viz též: Stupňovitost (°)
APA
American Pale Ale — světlý ale s výrazným chmelem amerických odrůd. Bývá jemnější a lehčí než IPA. Viz též: IPA, Ale
Aroma
Vůně piva. Dává ji hlavně chmel a kvasnice — citrusová, květinová, kořeněná nebo ovocná. Viz též: Chmel
Bock
Silné spodně kvašené pivo, obvykle 16° a víc. Tradičně se vaří na zimu a na jaro. Viz též: Speciál
EPM
Extrakt původní mladiny — odborný název pro stupňovitost. 12 % EPM je dvanáctka. Viz též: Stupňovitost (°)
Hladinka
Nejčastější způsob čepování: pivo s hustou pěnou zhruba na tři prsty pod okrajem sklenice.
Chmel
Rostlina, jejíž šištice dávají pivu hořkost, vůni a trvanlivost. Česko je známé žateckým chmelem. Viz též: Zelený chmel, Studené chmelení, IBU
IBU
Mezinárodní jednotka hořkosti. Světlý ležák mívá kolem 30, výrazná IPA i přes 60. Viz též: Chmel
IPA
India Pale Ale — svrchně kvašené pivo s hodně chmelem. Výrazná hořkost a citrusové nebo tropické aroma. Viz též: Ale, APA, Studené chmelení
Karamelový slad
Slad, ve kterém se cukry při sušení zkaramelizují. Dává pivu jantarovou barvu a nasládlou chuť. Viz též: Slad, Polotmavé pivo
Kvasnice
Mikroorganismy, které promění cukr z mladiny na alkohol a oxid uhličitý. Spodní kvasnice dělají ležák, svrchní ale. Viz též: Spodní kvašení, Svrchní kvašení
Ležák
Spodně kvašené pivo, které dlouho zraje v chladu. V Česku se tak označují piva od 11°. Viz též: Spodní kvašení, Výčepní pivo
Märzen
Plnější jantarový ležák. Původně se vařil v březnu a pil na podzim.
Medové pivo
Pivo, do kterého se při vaření nebo po kvašení přidá med. Bývá hladší a jemně nasládlé.
Mladina
Sladký výluh ze sladu uvařený s chmelem. Teprve po přidání kvasnic z ní vznikne pivo. Viz též: EPM
Nealkoholické pivo
Pivo s nejvýše 0,5 % alkoholu. Hodí se pro řidiče, na oběd i jako střídání. Viz též: Alkohol (% obj.)
Nefiltrované
Pivo, ze kterého se neodstranily kvasnice. Je kalnější a plnější chuti. Viz též: Kvasnice
Nepasterované
Pivo, které se po stočení nezahřívá. Má živější chuť, ale kratší trvanlivost — patří do chladu.
Pěna
Chrání pivo před vyvětráním. Hustá a trvanlivá pěna je znakem dobrého piva i čisté sklenice.
Plzeňský slad
Světlý slad, základ většiny českých ležáků. Dává zlatavou barvu a čistou sladovou chuť. Viz též: Slad
Polotmavé pivo
Pivo z kombinace světlého a karamelového sladu. Jantarová barva a nasládlá karamelová chuť. Viz též: Karamelový slad
Porter
Tmavé pivo z praženého sladu. Baltský porter je silný a spodně kvašený, anglický lehčí a svrchně kvašený. Viz též: Stout
Pražený slad
Slad pražený jako káva. Pár procent stačí na černou barvu a tóny kávy a hořké čokolády. Viz též: Stout, Tmavé pivo
Pšeničné pivo
Svrchně kvašené pivo s velkým podílem pšeničného sladu. Kalné, osvěžující, s tóny banánu a hřebíčku. Viz též: Svrchní kvašení
Radler
Míchaný nápoj z piva a limonády, obvykle citronové. Má málo alkoholu a hodně osvěží.
Říz
Svěžest piva daná oxidem uhličitým. Pivo bez řízu je vyvětralé a ploché.
Slad
Naklíčené a usušené obilí, nejčastěji ječmen. Dává pivu cukr pro kvašení, barvu a tělo. Viz též: Plzeňský slad, Karamelový slad, Pražený slad
Sládek
Mistr pivovaru, který odpovídá za recepturu a za každou várku.
Speciál
Pivo od 13° výš, často s neobvyklou surovinou nebo pro zvláštní příležitost. Viz též: Stupňovitost (°)
Spilka
Místnost, kde mladina kvasí — první týden života piva. Viz též: Kvasnice
Spodní kvašení
Kvasnice pracují v chladu a klesají ke dnu. Tak vzniká ležák — čistý a pitelný. Viz též: Ležák, Svrchní kvašení
Stout
Tmavé svrchně kvašené pivo s praženým sladem. Káva, čokoláda, krémová pěna. Viz též: Porter, Pražený slad
Studené chmelení
Chmel se přidá až do hotového piva v tanku. Dodá silnou vůni, ale skoro žádnou hořkost. Viz též: Chmel, IPA
Stupňovitost (°)
Kolik extraktu bylo v mladině před kvašením. Desítka je lehčí, třináctka plnější. Neznamená to procento alkoholu. Viz též: EPM, Alkohol (% obj.)
Sud (KEG)
Nerezový sud, ze kterého hospoda čepuje. Je vratný a na zálohu.
Svrchní kvašení
Kvasnice pracují v teple a stoupají k hladině. Tak vzniká ale, pšeničné pivo nebo stout. Viz též: Ale, Spodní kvašení
Tmavé pivo
Pivo z části praženého nebo karamelového sladu. Nemusí být silnější ani těžší než světlé. Viz též: Pražený slad
Várka
Jedno uvaření piva. Každá várka má svůj kód — najdete ho na etiketě a v příběhu lahve.
Vídeňský ležák
Jantarový ležák z vídeňského sladu, s jemně opečenou sladovou chutí.
Výčepní pivo
Lehčí pivo do 10°. Méně alkoholu, hodně osvěží — typická česká desítka. Viz též: Ležák
Zelený chmel
Čerstvě sklizený, nesušený chmel. Dá se použít jen pár dní po sklizni, proto jde o sezónní pivo. Viz též: Chmel

Ve vašem katalogu Pivní slovník
Nový zákazník rozumí tomu, co kupuje.

Klepněte na podtržené slovo

Popisy piv tohoto pivovaru s vysvětlivkami. Totéž funguje na detailu každého piva.